Průměrný zisk potravinářů za posledních 10 let je 0,2 pct jejich obratu
Zisk potravinářských firem v posledních deseti let činí v průměru 0,2 procenta jejich ročního obratu, v samotném loňském roce zisk firem v různých oborech byl na úrovni od dvou do pěti procent jejich obratu. Na konferenci o zemědělství a potravinářství v Poslanecké sněmovně to tento týden řekla prezidentka Potravinářské komory ČR (PK) Dana Večeřová. Firmy musí podle ní mít i prostředky na růst mezd nebo na investice. Na ty však nyní po zrušení jediného dotačního programu z ministerstva zemědělství nedostanou žádné dotace, uvedla.
Prezidentka komory připomněla, že v médiích v letošním roce zaznívala kritika vysokých zisků firem od politiků. "Potravinářský průmysl a zvlášť potravinářské firmy se staly veřejným nepřítelem," řekla. Kritizovala, že se tak vyjadřovali i ekonomové. Odmítá, že by firmy měly enormní zisky.
Například premiér Petr Fiala (ODS) kritizoval vysoké zisky firem z holdingu Agrofert ze svěřenských fondů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše letos na agrosalonu Země živitelka. Například Vodňanská drůbež z holdingu měla loni obrat přes sedm miliard korun a zisk 240 milionů, což odpovídá 3,4 procenta obratu. Další podnik ze skupiny, pekárna Penam, měl loni zisk zhruba 150 milionů Kč, což odpovídá 2,4 procenta obratu. Holding Agrofert již dříve kvůli vyjádřením politiků uvedl, že jeho potravinářská divize skončila minulý rok na úrovni provozní ztráty. Například Kostelecké uzeniny měly ztrátu 154 milionů Kč.
Podobně podle dopadly i výsledky společnosti Madeta. Její loňský zisk 213 milionů představoval zhruba 3,9 procenta obratu. U skupiny Lactalis ČR, která vlastní mlékárny v Kuníně a Klatovech, zisk 115 milionů představoval 2,1 procenta obratu. Podnik MP Krásno, jeden z největších zpracovatelů masa, měl loni zisk přes 27 milionů Kč, což bylo jedno procento obratu.
Večeřová zároveň upozornila na to, že potravinářské firmy nepobírají žádné dotace na provoz a že v minulosti mohly čerpat peníze pouze na investice z programu, který však vláda zrušila v souvislosti s ozdravným balíčkem. Letos na něj bylo určeno zhruba 230 milionů korun. Původně se měl zrušit až příští rok, ministerstvo zemědělství však k tomu přistoupilo již letos. Večeřová řekla, že to nepovažuje za seriózní postup, protože firmy měly již podané žádosti o dotace na připravené projekty.
Potravinářská komora podle Večeřové již na začátku růstu cen energií také uváděla, že vláda stanovila jejich maximální stropy příliš vysoko v porovnání s jinými zeměmi, což snižovalo konkurenceschopnost firem na trhu. Zdražování energií teď pokračuje, dodala.
Do cen elektřiny a plynu v Česku se příští rok má promítnout návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který předpokládá zvýšení regulované složky ceny energií o desítky až stovky procent. Pro velké odběratele na hladině vysokého napětí návrh předpokládá meziroční zvýšení regulované složky ceny elektřiny o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. Definitivní podobu regulované složky cen energií představí ERÚ na konci listopadu.
Autor: ČTK