TISKOVÁ ZPRÁVA Vejce z jihu Čech: tradice pod tlakem si v sobě nese nové šance pro chovatele
Jihočeská vejce na křižovatce: ubývá nosnic, ale přicházejí nové investice
Regionální agrární komora Jihočeského kraje (RAK JK) dlouhodobě podporuje konkurenceschopnost živočišné výroby a posilování vazeb mezi zemědělci, zpracovateli a prodejci místních potravin v Jihočeském kraji.
„Chovatele nosnic a zpracovatele zdejších vajec nepřímo podporujeme prostřednictvím projektů CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY, Jihočeské e-tržiště, Produktová mapa a také legislativními iniciativami posilujícími chov monogastrických zvířat,“ uvádí Hana Šťastná, ředitelka úřadu RAK JK.
Chov drůbeže a produkce vajec byly vzhledem k přírodním a klimatickým podmínkám historicky silnou doménou jihočeských chovatelů. Přesto se situace v posledních dvou desetiletích výrazně změnila.
Jižní Čechy jsou ve vejcích nesoběstačné
Od roku 2004 se počet nosnic v Jihočeském kraji snížil přibližně o 46 %, tedy z 600 tisíc na 321 tisíc kusů.
Z dostupných statistik vyplývá, že region je dnes v produkci vajec výrazně nesoběstačný. Každoročně je nutné dovézt minimálně 54 milionů vajec z jiných regionů nebo ze zahraničí, aby byla pokryta spotřeba jihočeských domácností.
Paradoxem přitom je, že v letech 2024 a 2025 patřily jižní Čechy mezi nejvýznamnější producenty drůbežího masa v České republice. Produkce vajec však v regionu klesá. Nosnice tvoří přibližně 17 % z celkového počtu drůbeže v kraji.
Náklady rostou, produkci ovlivňuje i ptačí chřipka
Ceny vajec jsou v posledních letech ovlivněny zejména: rostoucími cenami krmiv, náklady na energie, nutnými investicemi do technologií chovu, veterinární situací, především ptačí chřipkou
Jen v posledních pěti letech bylo v České republice kvůli výskytu ptačí chřipky utraceno téměř 2 miliony kusů drůbeže, což se v některých obdobích promítlo i do dostupnosti vajec na trhu.
Hrozba dalšího útlumu chovu nosnic
Od roku 2027 bude v České republice platit úplný zákaz klecového chovu nosnic. Přestože čeští chovatelé dlouhodobě prosazovali, aby podobné opatření platilo v celé Evropské unii, zatím se to nepodařilo prosadit.
Přestavba stávajících klecových chovů na voliérové nebo podestýlkové systémy vyžaduje vysoké investice a zároveň vede ke snížení produkční kapacity. I to je jedním z faktorů, který se promítá do růstu cen vajec.
„Samozřejmě, že kdyby se zákaz klecí odložil, velmi by nám to pomohlo. Do konce letošního roku nestihneme předělat ani polovinu kapacit. Je to ekonomicky náročné a dodavatelské firmy nestíhají své zakázky,“ říká Ing. Petr Hradský ze společnosti MAVELA a.s. „Bizarní je situace, kdy se jakákoliv slepice v kleci úderem půlnoci 1. ledna 2027 stane týranou. Chovatelé tak musí do konce roku 2026 poslat živé a zdravé slepice na porážku. Postrádá to logiku a znamená to plýtvání zdroji. O dopadech na cenu vajec ani nemluvě,“ vyjadřuje rozčarování z nepromyšlených dopadů unáhleného zákazu klecových chovů
Výzvou jsou investice do moderních chovů
Společnost GES GROUP FINANCE, s.r.o. vnímá změnu pravidel jako příležitost. Její firma AGROMIL CZ a.s. provozuje produkci vajec v Písku – Vrcovicích. Do roku 2025 zde byla kapacita přibližně 150 tisíc nosnic v obohacených klecích, což znamenalo produkci asi 40 milionů vajec ročně.
Od roku 2025 firma investovala do rozsáhlé modernizace chovu nosnic. Vystavěla nové haly a přešla na voliérový systém chovu. V roce 2026 plánuje společnost dokončit dvě nové haly s kapacitou 104 tisíc nosnic. V roce 2027 plánuje vystavět další tři haly a celková kapacita areálu VAJAX v Písku – Vrcovicích by měla dosáhnout až 260 tisíc nosnic.
Teoretická produkce by tak mohla činit až 90 milionů vajec ročně.
„Zhruba 85 % produkce prodává společnost AGROMIL CZ prostřednictvím odbytové organizace ČESKÁ VEJCE, a.s., jejímž je akcionářem. Přibližně 8 % vajec prodává ve vlastní podnikové prodejně a zbytek na regionálním trhu prostřednictvím lokálních partnerů, například jídelen nebo gastronomických provozů,“ uvádí Ing. Rudolf Tábor, ředitel zemědělských provozů.
Alternativní chovy: mobilní kurníky
Jednou z perspektivních cest mohou být také autonomní mobilní kurníky, například technologie nabízená firmou Šácha Agro. Tyto systémy cílí na produkci vajec s vysokou přidanou hodnotou: vejce z volného výběhu, bio produkce, přímý prodej zákazníkům. I když takové chovy pravděpodobně nezvýší produkci v řádech desítek milionů kusů, mohou významně zvýšit přidanou hodnotu produkce a zároveň pomoci lépe využívat jihočeské travní porosty.
(Jiho)česká majonéza bez (jiho)českých žloutků
Mezi významné zpracovatele vajec v regionu patří společnost ZÁRUBA FOOD a.s., největší výrobce majonéz a tatarských omáček v České republice a na Slovensku, zejména pro privátní značky obchodních řetězců.
Firma ročně vyrobí více než 12 000 tun produktů, z toho téměř 9 600 tun pod značkami obchodních řetězců. K výrobě spotřebuje více než 240 tun sušeného vaječného žloutku ročně.
„V České republice neexistuje producent sušeného vaječného žloutku v potřebném rozsahu a kvalitě. Naše společnost je tak plně závislá na dovozu ze zahraničí,“ kritizuje neprovázanost zemědělců a výrobců majonéz v ČR Jan Anderle, ředitel společnosti. Podle něj se evropský vaječný průmysl dostal do napjaté situace, která dopadá i na navazující potravinářská odvětví.
„Zároveň ale věříme, že upozornění na tuto situaci může být prvním krokem k tomu, aby se Česká republika začala více zabývat dostupností klíčových komodit, které jsou nezbytné pro fungování domácího potravinářského průmyslu,“ snaží se o optimistický pohled na věc.
Zákazníci sledují cenu i způsob chovu
Podle Mgr. Tomáše Rady, generálního ředitele a předsedy představenstva maloobchodní sítě JEDNOTA, spotřební družstvo České Budějovice (supermarkety Terno a Trefa), patří vejce mezi velmi citlivé potraviny.
„V našich prodejnách nabízíme výhradně vejce z českých chovů. Sortiment je postaven především na vejcích z podestýlkového chovu, která dnes tvoří hlavní část nabídky,“ uvádí.
Zákazníci podle něj stále více sledují: původ potravin, podmínky chovu zvířat i kvalitu produkce. Současně však zhoršující se ekonomická situace domácností vede k tomu, že se významná část zákazníků při výběru potravin rozhoduje podle ceny.
Lokální vejce v gastronomii
Lokální produkci vajec preferují i jihočeští kuchaři. Pepa Nemrava, finalista televizní soutěže MasterChef a ambasador 20. ročníku soutěže CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY, říká: „Lokální zdroje vajec jsou pro mě jako pro kuchaře naprosto nepostradatelné hlavně proto, že mám jistotu jejich čerstvosti. A to samozřejmě platí pro většinu lokálních potravin.“
Autor: RAK JK